Auta na plyn jezdí lacino, jenže čerpacích stanic je v Česku málo.
Zkusili jsme to za hranicemi
Benzin, naftu a čím dál častěji také propan-butan LPG natankujete u každé čerpací stanice v
Evropě. Ale jak je to s alternativním palivem: stlačeným zemním plynem CNG?
Zajímala nás situace u sousedů, vyrazili jsme proto s plynovým VW Caddy Ecofuel do Itálie,
mekky plynových aut.
Najezdili jsme 3000 kilometrů, leč za palivo zaplatili jen 4000 korun. Se stejným vozem na
naftu bychom vydali o polovinu více, na benzin jednou tolik.
Ekonomická výhoda je zjevná. Bohužel naše plynová cesta nepřinášela jen samá pozitiva.
Příště sami!
První srpnový čtvrtek vyrážíme a nabíráme směr Tábor, kde leží naší
cestou poslední česká veřejná čerpací stanice CNG. V Českých Budějovicích se sice nabízí ještě
jedna, ovšem k její obsluze bychom potřebovali vlastnit zákaznickou kartu, kterou nemáme. Kvůli
krátkému dojezdu na plyn, jen 400 kilometrů, cestu plánujeme podle tankovacích míst. Bez seznamu
plnicích stanic CNG by se s takto poháněným autem vydal do zahraničí leda blázen. Táborskou čerpací
stanici Comett Plus na Chýnovské ulici nacházíme snadno. Zastavujeme u stojanu a způsobně čekáme na
příchod obsluhy, stejně jako předtím v Praze, kde řidič sám tankovat zemní plyn nesmí. Protože
nikdo nepřichází, žádáme pomoc u kasy. Sympatický prodavač se diví, proč netankujeme sami a ochotně
nám předvádí, jak upnout speciální pistoli k plnicímu hrdlu. Je to snadné. V zahraničí si budeme
muset vystačit sami.
Rakouské štěstí
Překonáváme rakouské hranice a za Lincem najíždíme na dálnici A10,
jež nás dovede až do Itálie.Hodláme natankovat u Salzburku, jenže bychom kvůli tomu museli sjíždět
z dálnice a zdrželi se. Akutním nedostatkem plynu netrpíme, pokračujeme proto dál k plnicí stanici
do Villachu. Dálniční tempo však ujídá z nádrže rychleji, než jsme čekali, až na místo bychom
nedojeli. Zastavujeme proto u první benzínky s nápisem GAS. Máme smůlu, mají jen LPG a při dotazu
na nejbližší stanici zemního plynu (Erdgas) prodavač kroutí hlavou. Spoléháme tedy na poslední
záchranu a sjíždíme z dálnice na Spittal an der Drau. Stihli jsme to půl hodiny před zavíračkou. Na
stojanu benzínky Shell se řídíme podrobným návodem v několika jazycích, včetně češtiny, a bereme
plnou.
Budíme zájem
Cestou přes Udine do benátská nepotkáváme v Itálii snad jedinou
benzínku, kde by nevedli LPG - značí jej GPL. Dokonce narážíme i na speciální stanici v Jesolo
značenou Gasauto. Ale stojany s nápisem Metáno, jež ohlašují CNG, bohužel nenacházíme. Míříme po
dálnici A4 napříč zemí do Toskánska. V Padově najíždíme na tah A13, ale ne na dlouho. Nedá se nic
dělat a kvůli tankování musíme sjet u Monselice. Ještě že máme navigaci, která nás dovede až do
vesnice Bosaro, kde bohužel nacházíme jen zamčený plot s nápisem Metáno. Máme smůlu, na otevření
bychom museli několik hodin čekat. Patnáct kilometrů odsud se nachází další stanice z našeho
seznamu v městečku Badia Polesine. Nakonec se rozhodujeme pro stejně vzdálenou střediskovou obec
Rovigo. Cestou náhodou narážíme na nápis Metáno v Boara Pisani. Sláva, kilogram plynu stojí v
přepočtu 21,60 Kč. Nadšena je také obsluha, vyptává se na kapacitu nádrže a dojezd vozu. S plynovým
volkswagenem se ještě nesetkali. U vedlejšího stojanu zrovna tankují CNG Fiat Multipla a Panda.
Zakrátko přijíždí Opel Zafira.
Horké chvilky
Cíl našeho putování se blíží - středomořské město Pisa se známou
šikmou věží. Pamětihodnost bohužel musí počkat, protože kontrolka na palubní desce už několik
kilometrů ohlašuje prázdnou nádrž. Čerpací stanici na periferii historického města sice snadno
nacházíme, ovšem nikde nikdo. Jen automat na platební kartu. Zasouváme ji tedy dovnitř, ale nic se
neděje. Vzápětí přijíždí italští manželé v plynové pandě a energicky gestikulují, že stanice v
neděli odpoledne nefunguje. Sakra, terminál je vypnutý a kreditní karta v něm. Co budeme dělat?
Naštěstí automat nepohltil kreditku celou, asi půl centimetru zůstává venku. Nakonec se nám ji
podaří uchopit a vyjmout. Dnes máme smůlu. Na stejné místo přijíždíme další den, kdy nám už obsluha
natankuje. Vydáváme se na zpáteční cestu. Další hledání nechceme podstupovat, navštěvujeme proto
stejné stanice jako předtím.
Suma sumárum
Výsledek naší cesty? Ušetřili jsme sice několik tisíc korun, ale na
druhou stranu také ztratili pár hodin hledáním plnicích stanic CNG po zapadlých vesničkách benátská
a toskánská.
A čas jsou peníze.
ZA KOLIK JSME TANKOVALI?
Praha Shell (ČR) 21,70
Tábor Čomett (ČR) 23,00
Spittal a.D. Shell (Rakousko) 21,10
BoaraPisani Metáno (Itálie) 21,70
Pisa Metáno (Itálie) 21,20
Pozn: Kurz 24,10 Kč/1 Euro
Italové jsou průkopníky v přestavbě aut na pohon stlačeným zemním
plynem. Na tamních silnicích se dnes pohybuje přes 400 000 vozidel a CNG zde natankují u 626
plnicích stanic. Do konce roku by se měl počet čerpaček navýšit na 868.
V Rakousku je zprovozněno 119 stanic a dalších deset letos přibude. Během dvanácti let by
země chtěla dosáhnout alespoň 450 pump a 400 000 aut na CNG.
Česko nabízí veřejnosti k využití zatím jen šestnáct tankovacích míst. V ekologii bychom se
mohli učit třeba od Švýcarů, kteří i přes mnohem menší rozlohu země provozují 100 stanic a do konce
roku otevřou dalších jedenáct.