Trendem posledních měsíců, který potvrzují i automobilové veletrhy,
jsou auta na alternativní pohon.
Automobilky se předhánějí v představování vozidel, která používají
pro pohon svých motorů jiné palivo než benzin či naftu nebo kombinují tato paliva s elektromotory.
Diskutuje se o hranicích, které má hybridní pohon, stejně jako o životnosti baterií. Jako by se ale
zapomnělo na jedno již vyzkoušené palivo, zemní plyn, skrývající se pod jednoduchou zkratkou: CNG
(Compressed Natural Gas).
CNG versus LPG
Oproti zkapalněnému propanbutanu (LPG) se v případě CNG jedná o
stlačený zemní plyn. Skládá se z 98 % z metanu (CH4), a způsobuje proto výrazně méně škodlivin než
benzin a nafta. Tady lze hledat i důvod, proč je CNG stále populárnější. V Evropě jezdí na CNG asi
1,1 milionu vozidel, k dispozici jim je na 3000 plnicích stanic. Stlačený plyn je však více
využíván mimo Evropu, například v Pákistánu na CNG jezdí asi dva miliony vozidel. V současné době
je jím poháněno na pět milionů vozidel na celém světě. Převážnou většinu sice zatím tvoří autobusy,
automobily jezdící na CNG nabízejí však i přední výrobci osobních aut, jako například Renault,
Fiat, Opel, Volkswagen a Volvo. Důvodem pro rozmach CNG je fakt, že ve srovnání s benzinem nebo
naftou je CNG bezpečnější, levnější a ekologičtější.
Výhody pro spotřebitele a životní prostředí
Na prvním místě je to menší produkce škodlivých látek a CO2 . Na
rozdíl od LPG je CNG lehčí než vzduch - nemohou se tvořit žádné explozivní látky, výrobce zaručuje
vysokou antidetonační stálost. Taková auta proto mohou klidně parkovat i v podzemních garážích, což
LPG neumožňuje. Obzvláště bezpečné jsou tlakové nádrže na CNG - jsou totiž vyrobeny z oceli (dříve
také z hliníku nebo kompozitního materiálu) a disponují uzavíracím ventilem a pojistkou proti
přebytečnému proudu. Provozní náklady jsou ve srovnání s naftou o třetinu nižší, v porovnání s
benzinem až o 50 %. V neposlední řadě jsou tyto motory méně poruchové a nabízejí tišší provoz.
Kritici v tomto místě namítají, že se nejedná o obnovitelné palivo, jako třeba v případě solární
nebo kinetické energie. Zastánci tohoto paliva vycházejíce ze současné spotřeby benzinu a nafty
však dobře vědí, že jeho zásoby lze plánovat na nejbližších 200 let, což je doba, která přinese
jistě převratné změny nejen v automobilovém průmyslu.
Šetrné nejen k přírodě, ale i k peněžence
Provozování vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) je výhodné zejména u
vozidel s vyšším počtem ujetých kilometrů. "Návratnost vynaložených finančních prostředků je vázána
na počet najetých kilometrů za rok. Cena metru krychlového plynu, což odpovídá jednomu litru
benzinu, je oproti Naturalu 95 zhruba o deset korun nižší. Stlačený plyn má navíc vysoké oktanové
číslo 128 oproti hodnotám 91 až 98 u benzinu," říká Jiří Lachout ze společnosti E.ON, která CNG v
Česku distribuuje. V současné době jsou vozidla s pohonem na CNG, která jsou již sériově vyráběna,
asi o deset procent dražší. Podle plynařů je investice návratná po ujetí asi 40 000 kilometrů.
Zájemce také může odradit malý počet veřejných plnicích stanic, nyní je jich v celém Česku asi jen
dvacet. V západní Evropě je už síť těchto čerpacích stanic podstatně hustší. Obdobný vývoj lze
očekávat i v České republice. Díky vládou přijatému programu podpory zemního plynu jako paliva v
automobilové dopravě by měli do roku 2020 mít řidiči v Česku k dispozici 450 plnicích stanic pro
vozidla na stlačený zemní plyn a podíl tohoto paliva v dopravě by se měl postupně zvýšit až na
deset procent. Po novele zákona o silniční dani jsou od 1. ledna 2009 od silniční daně osvobozena
ekologicky šetrná vozidla. Osvobození se vztahuje u vozidel s pohonem CNG na užitková a nákladní
vozidla do 12 tun a všechna vozidla pro dopravu osob. Provozovatelé autobusů městské hromadné
dopravy a veřejné dopravy a podnikatelé využívající k pohonu vozidel stlačený zemní plyn tak
získali další podstatnou výhodu snižující náklady. Jde o další z argumentů pro rozšiřování vozového
parku s automobily na pohon CNG.
Text: Michal Peterka, Foto archiv