www.cng.cz

Otázkou, jaká paliva budou používat automobily v˙příštích letech, ale zejména desetiletích, se zabývají vědecké instituce, výrobci automobilů, politici, národohospodáři, ale i militantní ekologové. Příčinou enormního zájmu o alternativu paliva je stav zásob ropy, o kterém se říká, že by mohl být vyčerpán ještě do poloviny tohoto století. A tak se hledají nové verze paliv, protože bez automobilů a silniční dopravy se zřejmě ještě nějaký čas neobejdeme.
Jako o účinné náhradě benzinu či nafty se zatím nejčastěji hovoří o plynu, elektřině, palivových článcích a trochu nevýstižně také o hybridních pohonech. Přitom ve vývoji jsou zatím nejdále automobily poháněné plynem a hybridní vozidla, ale ta jsou spíše určitým mezičlánkem, protože kombinují dosavadní "klasický" spalovací motor s elektromotorem. Plynu tedy zřejmě patří budoucnost, alespoň do té doby, dokud se nevynalezne nějaké jiné, lepší a účinnější řešení. Má to ale několik háčků.

Plyn jako perspektivní palivo blízké budoucnosti
Pohonnými látkami spalovacích motorů by se tedy měly s největší pravděpodobností v blízké budoucnosti postupně stát plyny, ale hned v úvodu se vnucuje otázka jaké? V současné době se už běžně jezdí na zkapalněný propan-butan (LPG), dále na stlačený zemní plyn (CNG) a ve fázi vývoje je stále také perspektivní, ale zatím pro hromadné užití nezvládnutý vodík.
Nejde však jen o náhradu paliva, které je vyráběno ze suroviny, jejíž zásoby se tenčí, ale také o co největší ohleduplnost k životnímu prostředí. Současná moderní vozidla, poháněná na plyn CNG, produkují podstatně méně škodlivin ve výfukových plynech, než motory na klasická paliva, ale jsou dražší a provozovatele u nás nic nenutí k tomu, aby si tato ekologičtější vozidla pořizovali. V některých zemích je legislativa podporuje omezením vjezdu vozidel, která nesplňují přísná ekologická kritéria, do center měst. U nás se takováto opatření snad ani nepřipravují.

Zkapalněný propan-butan (LPG)
Na zkapalněný propan-butan LPG dnes u nás jezdí už desetitisíce automobilů, z nichž pro některé zajišťuje montáž příslušného zařízení přímo dovozce, jako je tomu např. u˙vozů Subaru. Převážná většina automobilů, jezdících na LPG, byla individuálně přestavěna ve specializovaných dílnách. Tuto přestavbu lze aplikovat na většinu modelů, vybavených benzinovými motory. Přestavba vyžaduje nejen tzv. centrální směšovač, ale také speciální tlakovou nádrž (nádrže). Pohon na zkapalněný propan-butan LPG je tzv. bivalentní, což znamená, že lze jezdit jak na plyn LPG, tak i na benzin. Provoz je výrazně hospodárnější, než pouze na˙benzin, ale také méně dynamický. Ti, kteří jezdí na˙LPG, mají v˙ČR k˙dispozici na˙800 čerpacích stanic.

Stlačený zemní plyn (CNG)
Pohon, kterému je dnes přisuzována velká budoucnost, je stlačený zemní plyn (CNG). Ten se rovněž v poslední době těší velkému zájmu plynárenských společností i výrobců automobilů, avšak k dispozici je u nás zatím jen na tři desítky čerpacích stanic. Vozidla originálně uzpůsobená provozu na CNG nabízí už několik dovozců, především v kategorii užitkových, ale i osobních. Stlačený zemní plyn (CNG) by mohl do deseti let zvýšit podíl až na 10 % celkové potřeby pohonných hmot. Jeho předností jsou i poměrně nižší provozní náklady a nižší emise, ale také to, že je lehčí než vzduch a v případě úniku se snadno rozptýlí a nehrozí riziko výbuchu. Mezi zápory patří nutnost úpravy motoru, potřeba speciální tlakové nádrže ve˙vozidle a˙zatím, již zmíněná, stále nedostatečná síť čerpacích stanic, kterých je nejen u nás, ale i v Evropě a na světě ještě málo. Na tomto místě se vnucuje otázka, proč je zatím v provozu tak malý počet vozidel, poháněných na CNG, resp. proč je tak málo čerpacích stanic s CNG. Odpověď je nasnadě. Provozovatele u nás nic nenutí pořizovat si ekologická vozidla, resp. stát v ničem jejich provoz nezvýhodňuje. Oba druhy plynových pohonů jsou navíc z bezpečnostních důvodů stále ještě "diskriminovány" zákazem parkování v podzemních garážích.

První vlaštovky
Navzdory prakticky nulové podpoře ze strany státu se u nás objevují v provozu ekologicky výhodné automobily, poháněné na stlačený zemní plyn. Verze CNG nabízí už několik značek, jako např. Opel, Fiat, Iveco, Volkswagen, Mercedes-Benz a některé další. Mercedes-Benz dokonce nabízí širokou paletu vozidel na zemní plyn, od kompaktního osobního modelu třídy B, přes komfortní limuzíny třídy E, dodávky Sprinter a nákladní Econic až po velké autobusy Citaro.
Nejzajímavější je model Econic 1828 NGT, který existuje i jako první tahač pro městskou logistiku, s pohonem pouze na zemní plyn (CNG). Přitom se Econic s pohonem na zemní plyn vyrábí už od roku 2002 a plní aktuálně nejpřísnější emisní normu EEV. V České republice používají tato vozidla např. Pražské služby, společnost AVE a˙další.
Většina modelů, které pohání stlačený zemní plyn, má tzv. bivalentní uspořádání, což znamená, že klasický zážehový (benzinový) motor využívá jako pohonnou látku jak benzin (při spouštění a v případě, kdy dojde v nádrži plyn), tak CNG. Na trhu je už ale také zmíněný model Econic, který už jezdí výhradně na plyn, tedy s monovalentním uspořádáním.

Ekologie s hospodárností v praxi
Z hlediska exhalací plní vozidla Econic NGT normu EEV, která v porovnání s Euro 5 požaduje snížení množství pevných částic ve výfukových plynech o dalších cca 33 procent. Předpis EEV (Enhanced Environmentally-friendly Vehicle) je momentálně nejpřísnější emisní norma používaná v˙rámci˙EU, takže motory vyhovují nejen limitům Euro 5, ale již dnes jsou jejich emise těsně pod limity normy Euro 6, která vstoupí v platnost až od roku 2014. Výfukové plyny vozidel Econic s pohonem na zemní plyn neobsahují téměř žádné pevné částice. Z jejich výfukového potrubí totiž vychází sotva víc, než jen vodní pára. Další výhodou jsou zhruba poloviční hlukové emise motoru oproti srovnatelným naftovým motorům. Vozidla Econic poháněná těmito motory proto mohou např. vjíždět za účelem svozu odpadu také do ekologických zón nebo být nasazena v obytných zónách i v nočních hodinách aniž by obtěžovala hlukem.
Motor disponuje největším výkonem 205 kW (279 k) a˙největším točivým momentem 1000 Nm od 1400 1/min. Motor na˙zemní plyn je tak nejekologičtějším agregátem, který dokáže ujet podle provozních podmínek 200 až 400 km výhradně na plyn. Ocelové tlakové nádrže na plyn pojmou až 640 litrů CNG, což plně postačuje v běžném denním rozvážkovém
provozu. Provozní náklady pohonu na CNG jsou o 40 až 60 procent nižší než u vznětových motorů, takže se nevýrazně vyšší náklady, spojené s pořízením vozidla na plynový pohon, rychle vrátí formou výrazně nižších plateb u čerpacích stanic. Při koupi vozidel na plyn jsou v některých zemích (bohužel ne v naší) poskytovány také nejrůznější výhody a daňová zvýhodnění, včetně slev na pojistném pro automobily méně škodící životnímu prostředí.

Kdy se probudí naši zákonodárci
Větší využívání alternativních paliv, která by nahradila benzin a naftu, není jen otázkou paliv samotných a dalšího vývoje pohonných jednotek, ale nesmírný vliv zde mají producenti ropy, kteří se pochopitelně nechtějí zbavit svých pohádkových zisků a dělají vše proto, aby o ně nepřišli. Významnou roli v tomto procesu hráli až doposud také naši zákonodárci, kteří toho, z hlediska pohonu na CNG, pro větší ohleduplnost k životnímu prostředí na úseku silniční dopravy mnoho neudělali. Přitom to bez takových aut nejde.

Karel BERÁNEK, autor je publicista.

CNG V ČÍSLECH
Vozidel jezdících na stlačený zemní plyn - CNG - je u nás evidováno zatím opravdu málo, něco přes dva tisíce kusů, z toho je 270 autobusů. Přitom ve světě jezdí na CNG celkem 11,1 miliónu vozidel  a počet plnících stanic je přes 16,5 tisíce. Nejvíce CNG vozidel je v Pákistánu (přes 2,25 mil.), v Argentině (více než 1,8 milionu), v Brazílii (1,6 milionu), v Itálii (587 tisíc), na Ukrajině (200 tisíc), v Německu (65 tisíc), v Bulharsku (62 tisíc), v USA (146 tisíc).
Uvedené počty vozidel, využívajících k pohonu zemní plyn, jsou ve srovnání s celkovými registracemi, ale i s počty a podílem v řadě jiných zemí, zatím opravdu neradostné. Přestože jejich přednosti jsou nepopiratelné, většímu uplatnění u nás zatím stále brání především vyšší pořizovací cena vozidel této kategorie a nedostačující legislativní podpora ze strany státu. Automobilů "přestavěných" na kombinovaný provoz, většinou LPG/benzin u nás jezdí více než dvě stě tisíc.