Vodík je předmětem současného intenzivního výzkumu jako potenciální palivo pro motorová vozidla. Využití vodíku v dopravě je v podstatě dvojí.
1. Spalování vodíku v klasických motorech
Vodík (stlačený nebo zkapalněný) se spaluje obdobně jako běžné pohonné hmoty. Při spalování vodíku vzniká jenom neškodná voda a malé množství kysličníků dusíku. Tento způsob má v současnosti ovšem dvě podstatné nevýhody:
2. Využití vodíku v palivových článcích
Pohonnou jednotkou ve vozidle elektromotor a elektřina pro něj je, na rozdíl od elektromobilů poháněných akumulátory, vyráběna přímo ve vozidle v palivových článcích. Elektřina vzniká exotermní elektrochemickou reakcí samotného vodíku (stlačeného nebo zkapalněného), nebo vodíku chemicky vyvinutého rovněž v automobilu (např. ze zemního plynu, metanolu, benzínu apod.) s kyslíkem (ze vzduchu). Kromě elektřiny vzniká také voda nebo vodní pára. Nejedná se tedy o spalování paliva, nýbrž o chemickou reakci - opak elektrolýzy.
Proti klasickým akumulátorům elektromotorů mají palivové články řadu výhod, především:
Řada světových automobilek již řadu let palivové články pro automobily vyvíjí, několik desítek automobilů již v praxi jezdí a je jen otázkou času, kdy palivové články nahradí klasické pohonné hmoty.
Díky mnohem menším nákladům na spalovací motory v porovnání s palivovými články se zdá, že varianta spalování vodíku bude preferovanějším řešením do doby výrazného snížení nákladů palivových článků nebo do doby zvýšení jejich účinnosti energetické přeměny.
Je potřeba zdůraznit, že vodík není energickým zdrojem, ale nosičem energie
!!!
Vodík má výhody (obdobně jako elektřina), že může být vyráběn z různých
energetických zdrojů a (na rozdíl od elektřiny) může být skladován. Může být
vyráběn elektřinou vyráběnou z nízkouhlíkatých paliv (zemní plyn) nebo
elektřinou nukleární nebo z obnovitelných zdrojů. Budoucnost ukáže, zda přímé
užití zemního plynu jako paliva nebo jeho konverze na vodík a následné užití v
palivových článcích přinese větší výhody.
Potenciální výhody vodíku jako motorového paliva budou dosaženy po dalším úspěšném technologickém vývoji zásobníků vodíku a technologie palivových článků a po nákladných investicích do výroby vodíku a jeho distribuce. Zatímco ostatní alternativy mohou být využívány v již existujících vozidlech (biopaliva), dosažitelnými palivy (zemní plyn), vybudovanou infrastrukturou (biopaliva, částečně zemní plyn), vodík/palivové články začínají na startovní čáře. Jedná se rozhodně o nejnadějnější alternativu ke klasickým benzínem nebo naftou poháněným vozidlům, ale bude trvat ještě mnoho let, než dojde k plně komerčnímu využití.

Autobus na stlačený vodík na letišti v Mnichově

Prototyp autobusu využívajícího palivové články - Barcelona

Vodíková čerpací stanice - Barcelona