Mýty a fakta

Nevěřte všemu, co se říká.
Mnohá omezení pro řidiče tankující stlačený zemní plyn už dávno neplatí, jiná ani nikdy neexistovala.

Ježdění na CNG nepřináší hrozby a omezení, ale spíše výhody.

Mýtus č. 1:  "Hůř to pojede"

Dodatečná přestavba staršího vozu na CNG skutečně může mírně snížit výkon. Rozdíl činí přibližně 5-10 %. U nových aut s motory přizpůsobenými provozu na CNG je tomu však přesně naopak. Právě existence továrně vyráběných vozů na CNG, jichž je u nás na trhu více než 55 typů, je jednou z hlavních výhod proti LPG.

Mýtus č. 2:   "Nikam nedojedu"

Dojezd pouze na plyn je u různých CNG vozidel odlišný. Zpravidla se však pohybuje od 300 do 500 km v závislosti na typu vozu a stylu jízdy. Například Škoda Octavia G-TEC má celkový kombinovaný dojezd včetně standardní benzinové nádrže více než 1 300 km.

Mýtus č. 3:   "Nesmím do garáží"

Vozy s pohonem na CNG mají po změně vyhlášky Ministerstva vnitra z roku 2011 brány do většiny podzemních garáží otevřené. Majitel garáže ji ale musí dovybavit detektory úniku plynu a dostatečným odvětráváním. Všechny nové garáže se již staví podle platných předpisů a vyhrazují tak 10 % parkovacích míst pro vozidla na zemní plyn.

Stlačený zemní plyn je na rozdíl od LPG, tedy zkapalněného ropného plynu, lehčí než vzduch. Proto se při případném uniku nedrží u země, ale stoupá. Snadno se tedy odvětrá a nehrozí nebezpečí. I proto se například ÚAMK aktivně snaží o to, aby zákazů parkování dál ubývalo.

Mýtus č. 4:   "Plyn je nebezpečný"

Ve skutečnosti jsou rizika menší než u klasických pohonných hmot.

  • Plyn se uchovává v testovaných tlakových nádobách mimo deformační zóny vozu.
  • Pokud se tlaková nádoba dostane do ohně, vydrží zde i čtvrt hodiny. Poté plyn kontrolovaně odhoří.
  • Výbušnost směsi případného uniklého paliva CNG se vzduchem je osmkrát nižší než u kapalných paliv.

Společnost ADAC také provedla crashtest Opelu Zafira 1.6 CNG. Při nárazu nedošlo k poškození žádné části plynového systému. Zejména díky robustní kovové kleci, která zásobníky plynu chrání. Spojovací ventily byly po srážce automaticky utěsněny elektromagnetickými škrtícími ventily. Při následném pokusu o zapálení vozidla se po několika minutách aktivovaly tavné pojistky a plyn začal postupně pomalu kontrolovaně unikat a odhořívat. Přesně tak, jak nařizují přísné předpisy.

Mýtus č. 5:   "Motor dřív odejde"

Právě naopak, náklady na údržbu jsou u motorů na CNG dlouhodobě nižší než u vozidel spalujících ostatní paliva.

  • Motor pracuje lépe díky velmi vysokému oktanovému číslu CNG. Dochází tak k menšímu opotřebení vibracemi.
  • Nehrozí poškození špatným palivem. Po natankování jede vůz nejprve na benzin, než řídící jednotka motoru prověří kvalitu plynu.
  • CNG se nemísí s olejem. Maziva tak mají delší životnost a fungují lépe než u jiných typů motorů.
  • Díky čistému složení zemního plynu nedochází k zanášení zapalovacích svíček.

Mýtus č. 6:   "CNG nikde neseženu"

Plnicích stanic na CNG je v současné době sice stále méně, než například pro auta s LPG, ale jejich počet každým rokem znatelně roste. V České republice je v současnosti více než 140 CNG stanic a do konce roku 2020 jejich počet překoná 200. Výhledově se uvažuje o 250 CNG stanicích v České republice.

Mýtus č. 7:   "Do kufru se nic nevejde"

Zejména u nových aut nejde o zásadní rozdíl. Zatímco například dieselová Škoda Octavia 1.6 TDI ve verzi Combi disponuje objemem zavazadlového prostoru 520 litrů, v případě srovnatelné Škody Octavia G-TEC je to 460 litrů. Rozdíl v praxi není příliš znatelný a variabilita vnitřního uspořádání není nijak omezena. Je nicméně třeba oželet prostor pro rezervní pneumatiku.